Všechno vychází z jednoho základu, a je jedno jestli je to Buddha nebo Kristus. “Všichni se společně dostaneme ke stejnému poznání,” říká Ernestína Velechovská v seriálu rozhovorů Sjednocení v tichu. Mysl podle ní má v popisu práce nás rušit. “Není ale nepřítelem. Když s ní bojujeme, tak ji jen pěkně nakrmíme. Stojí za to se na myšlenky usmát,” podotýká.
Meditace je uvnitřnění. To slovo mi vyhovuje, protože jsem se cestě do nitra věnovala dřív, než jsem zjistila, že to je meditace. Je to cesta ztišení mysli a obrácení se k Pravdě. Pro mě to je svoboda, protože meditace naprosto obrací dosavadní směr všeho nastavení. Vyšli jsme z věčnosti, vnořili jsme se do individuality, do iluzorního světa mysli, na kterém jsme se stali závislými, od kterého chceme, aby nás naplnil radostí a štěstím. Naše mysl nám umožňuje prožívat si příjemné i nepříjemné. Uvnitřnění, meditace, je obrácený směr.
Od pomíjivého, od světa mysli, se vracíme k věčnosti, odkud jsme vzešli. Poznáváme v sobě to, co hledáme venku. A to je moudrost, láska, štěstí, blaženost.
Vnitřní klid je nezbytnou součástí. Bez něj meditace není. Konečným smyslem je plné odevzdání se posvátnému tichu, které je v nás, které je v našem středu, a které nás vede k prozření, k poznání nejhlubších rovin života. Jde o poznání skutečnosti, která je za vším iluzorním světem.
Když se člověk rozhodne pro tuto cestu, tak většinou do meditace vstupuje a zase vystupuje. Rozděluje tak život na ten běžný, ve kterém si chodí zameditovat. Lidé to často dělají jako zábavu nebo relax. Když se ale člověk oddá této cestě a procítí hlubinu svého nitra, tak zjistí, že jiná cesta není. Postupně se otvírá vnitřnímu zvědomění, kdy se meditační stav stane jeho přirozeností. To je ale dané otevřením se a hlubokými prožitky.
Celý rozhovor vznikl v rámci projektu Sjednocení v tichu, kterým přibližujeme pohled na meditace, ticho a usebrání se z různých tradic.
Podpořit tvorbu rozhovorů o meditacích a tichů z pohledů inspiriativních osobností můžete zde: https://www.darujme.cz/projekt/1206234
